Církev - všichni křesťané na Zemi (církev Kristova). Každý kdo přijal Ježíše jako svého pána a zachránce se stává součástí této Kristovy církve. V bibli je církev také nazývána nevěstou, tou, pro kterou si přijde v den vytržení Ježíš (ženich) a vezme ji k sobě do nebe, kde budou slavit svatbu.

Duch svatý – osoba, seslaná Bohem z nebe, aby nahradila fyzickou přítomnost Ježíše na této zemi. Je naším rádcem, pomocníkem, utěšitelem a vykonavatelem Slova seslaného od Boha zde na zemi. On je Ten, který se dotýká lidí a uzdravuje. On je ten, který zjevuje lidem pravdy z Božího Slova.

Evangelizace - je hlásání dobré zprávy (evangelium = dobrá zpráva). Tato činnost není omezena pouze na promlouvání, ale je to jakékoli přinášení pravdy, jednání v souladu s Božím Slovem, kterého si lidé všímají. Obsahem dobré zprávy je poselství obsažené v biblických evangeliích, o příchodu, životě, službě, smrti a vzkříšení Ježíše Krista a vykoupení lidstva ze hříchu.

Kázání – výklad Božího Slova – Bible, je to veřejné poukazování na pravdy obsažené v této knize, jejich odhalovaní a proklamace v inspiraci Ducha Svatého. Účelem je informovat posluchače o přenesmírném bohatství, které je v Božím Slově obsažené a vybudit víru, která přichází ze slyšení tohoto Slova a která jako jediná může způsobit Boží jednání zde na Zemi.

Křest (vodní)  - v řeckém originálu slovo "babtiso" neboli ponoření, je demonstrace rozhodnutí znovuzrozeného člověka pro plné následování Ježíše.

Křesťanství - odvozeno nikoli od slova "křest" jak se spousta lidí domnívá, nýbrž od slova "Kristus" (Christiano) Tzn., že křesťané, stoupenci Krista (dříve Kristovci) jsou lidé, kteří uvěřili v Ježíše Krista a následují jej. Člověk se stává křesťanem ve chvíli, kdy vyzná Ježíše svými ústy jako svého Pána a ve svém srdci uvěří, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých. Tak člověk získá nového ducha a stává se novým stvořením. Křesťanství je osobní vztah s Bohem, vztah otce a jeho dítěte.

Místní církev - je místo, kde se schází věřící lidé z určité lokality, aby oslavovali Boha a připomínali si záchranné dílo Ježíše Krista, naslouchali Jeho slovu, chválili Ho a uctívali. Je to místo radosti, kde se Bůh mocně projevuje se svou nadpřirozenou mocí.

Modlitba - je rozhovor s Bohem, který vyplývá ze vztahu s Ním. Není to soubor naučených říkanek, ale přímá komunikace s Bohem pomocí slov. Modlitba musí stát na důvěře Bohu a tomu, co řekl ve svém Slově. Boží Slovo, které je při modlitbě ve víře promluveno skrze ústa člověka způsobuje, že Bůh může zde na zemi konat svoje dílo. Existuje několik druhů modlitby (např. přímluvná, víry, za uzdravení adt.)

Náboženství – je lidská představa, rozumová škatulka na Boha nebo také často lidská snaha zalíbit se nějakému Bohu. Nejvíce různých náboženství vzniká proto, že člověk se snaží pochopit Boha svým rozumem a stanovit pravidla, co a jak dělat. To vede k tomu, že člověk se snaží cyklicky naplňovat daná pravidla a stává se z toho zkostnatělá tradice a zvyk, který člověka svazuje, bere mu svobodu spontánního života a nakonec i život sám.

Pastor - je člověk, kterého Bůh postavil do zodpovědnosti za vedení místní církve. Zároveň je v ní nejvyšší autoritou. Pastor (od slova pastýř) vede pravidelná shromáždění církve, udává její celkový směr a vizi.

Víra – je nadějných věcí podstata a důvod neviditelných. Neboli přesvědčení o existenci něčeho, co není možné dokázat fyzickými smysly. Každý člověk má schopnost věřit, aniž by musel předloženou skutečnost jakýmkoli způsobem ověřovat. Bez víry se není možné líbit Bohu a je to jediný způsob, jak od Boha přijímat všechno, co nám bylo skrze oběť Ježíše Krista darováno.

Vyučování – výklad Božího Slova, většinou se zaměřením na určité téma. Obsahuje rozebrání daného tématu včetně všech souvislostí, které z Božího Slova vyplývají.  Důležitou součástí jsou odkazy na konkrétní místa v Bibli na kterých se o daném tématu mluví.

Znovuzrození – (neboli také obrácení, spasení) je změna duchovního stavu člověka, kdy z duchovně mrtvého člověka se stává člověk duchovně živý. Je to narození se do Boží rodiny, které následuje po rozhodnutí přijmout Ježíše jako Pána a Spasitele. Obnovený duch roste poznáváním Boha při čtení Jeho Slova. Začíná ovlivňovat jednotlivá rozhodnutí člověka, chování, charakter. Člověk se již nemusí rozhodovat jen podle toho, co mu diktuje jeho tělo, ale může nechat vládnout ducha (Boha) ve svém životě.

Církev Duch svatý Evangelizace Kázání Křest (vodní) Křesťanství Místní církev Modlitba Náboženství Pastor Víra Vyučování Znovuzrození