To, po čem každý člověk opravdu prahne, je opravdová láska. Je to proto, že Bůh člověka stvořil s touhou po skutečné nepodmíněné lásce. Bůh je láska a láska dává, proto Bůh stvořil člověka aby jej mohl milovat. Člověku vytvořil v ráji ideální podmínky pro život, bylo tam všechno dokonalé. Bůh nechtěl člověka jen jako stroj, který Ho bude ve všem poslouchat (láska dává svobodu). Chtěl aby se člověk sám rozhodl, jestli bude Bohu lásku opětovat nebo ne, proto mu dal svobodnou vůli k rozhodování. Člověk se mohl rozhodnout, zda bude jíst ze zapovězeného stromu poznání dobrého a zlého - zda bude žít v poslušnosti, nebo se vzepře svým rozhodnutím Bohu. Člověk se nechal oklamat ďáblem, podlehl pokušení a tím se rozhodl, že chce poznat i to zlý, proto ho Bůh vyhnal z ráje.
Ale zpět k Boží lásce. Každý člověk touží prožívat opravdovou, bezmeznou a nekonečnou lásku, kterou mu může dát jedině Bůh. Lidi se svým rozhodnutím vzdálili od Boha, ale Bůh udělal krok vstříc lidem. Poslal na svět svého jednorozeného (jediného) syna Ježíše a skrze Něj zajistil možnost všem lidem dostat se zpět k Bohu. Ježíš jako jediný dokázal naplnit zákon. Zákon byl dán proto, aby se před Bohem nemohl žádný člověk chlubit že dosáhl spravedlnosti skrze své skutky. "Nebo milostí spaseni jste skrze víru, a to ne sami z sebe: dar jest to Boží, ne z skutků, aby se někdo nechlubil." (Efezským 2:8,9) Jediný Ježíš nikdy neporušil ani písmenko zákona, a tak jej naplnil. "Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho." (1. Petrova 2:22)
Boží láska je klíčem k naplněnému, šťastnému a vítěznému životu!